Výživová poradkyně Mgr. Ing. Markéta Rozinková - změňte svůj život - Potravinové alergie a intolerance, celiakie

Potravinové alergie a intolerance, celiakie

Konzumace určitých potravin může u určitých osob vyvolat nesnášenlivost (intoleranci), která se může projevit rychlou a nadměrnou silnou reakcí nebo chronickými změnami organismu. K potravinovým intolerancím se zařazují alergie a intolerance v užším slova smyslu a je třeba tyto dva výrazy od sebe odlišit.

Potravinová alergie je neadekvátní reakce organismu na konzumaci běžné stravy, která je projevuje imunitními odezvami v organismu. Často jsou alergeny především látky bílkovinové povahy, které tělo rozezná jako látku tělu nežádoucí. Samotná reakce imunitního systému více, či méně poškozuje zdraví. Dnes se vyskytuje až u 5 % populace.

Dle Gella Coombsa existují 4 různé typy imunitních reakcí: 

  • Typ I - časná reakce - objevuje se během 30 min až 2 hodin po užití antigenu (sloučeniny, na kterou je tělo citlivé). Tyto alergeny vyvolají tvorbu imunoglobulinů E. Pod tento typ alergenů spadají bílkoviny mléka, luštěnin či obilovin.
  • Typ II – reakce. Alergie způsobená alergeny, které nevyvolávají tvorbu imunoglobulinů. Do této skupiny spadá celiakie, neboli tzv. nesnášenlivost k lepku.
  • Typ III – reakce se objevuje se za 4-8 hodin po požití antigenu. Dochází při ní k tvorbě imunologických komplexů.
  • Typ IV -  pozdní reakce.  Projevuje se až za 24 hodin po užití antigenu.

Nejčastěji se v praxi vyskytují typy alergií č. I a IV. 

Naproti tomu intolerancí potravin rozumíme veškeré nadměrné a abnormální reakce těla na některou složku potravy nebo aditiva, ale bez odezvy imunitního systému člověka. 

Pro bližší upřesnění rozdílu: v potravinách, například v uzených rybách, které jsou přirozeně histaminotvorné (sledě, makrely – především nakládané a uzené), se běžně vyskytuje látka histamin, která při požití malých dávek nezpůsobí žádnou reakci, ale ve větším množství může vyvolat svědění, či kopřivku. Pokud je v jídle obsažen histamin u více surovin v jednom chodu – rajčata, ryba, čokoláda, vejce – se mohou objevit alergii podobné příznaky s ekzémem, který se postupně zhoršuje.  V takovém případě se jedná o falešnou alergii, způsobené potravinovou intolerancí.

Rozlišujeme také několik typů potravinových intolerancí: 

1.  Metabolická (chybí potřebný enzym k odbourávání živiny)

  • Laktózová intolerance – intolerance na mléčný cukr 
  • Fenylketonurie
  • Favismus - projevuje se hemolytickou anémií (rozklad červených krvinek) a otoky sleziny a jater.

2. Idiosynkrasie (nadměrná citlivost), reakce na složku potravy nebo aditiva

3. Intoxikace – nejběžnější je intoxikace histaminem, která se projevuje jako alergie.

V průmyslově vyspělých zemích se počet nemocných ztrojnásobil až čtyřnásobil za posledních 40 let, může za to zhoršená kvalita ovzduší, stres, nekvalitní strava i genetické predispozice. Alergie vzniká u lidí s genetickou dispozicí, jakmile se opakuje kontakt s alergeny, na které může vzniknout přecitlivělost. 

V současnosti se potravinové alergie diagnostikují několika způsoby, od jídelních záznamů, kdy si pacient sepisuje jídelníček a zapisuje do něj i zdravotní odchylky po každém jídle. Často se také provádějí kožní testy a střevní biopsie, dále RAST test na stanovení množství protilátek proti příslušné látce. Využívá se také potravinový provokační test.

Léčba alergií bývá specifická podle druhu alergie. Pacient se musí přirozeně vyhýbat potravinám, které u něj alergickou reakci vyvolávají. Vyloučení musí být velice striktní, aby se předešlo alergickým projevům. Přitom se musí i sledovat složení stravy vzhledem k zastoupení a využitelnosti vitaminů a minerálních látek. Pokud má člověk více potravinových alergií, je vhodné, aby se na sestavení jeho výživy podílel i dietolog nebo nutriční terapeut, aby ve skladbě jídelníčku žádné živiny nechyběly. 

Nejhorším projevem je anafylaktická reakce na potravinu, například na podzemnici olejnou. Tito pacienti by měli u sebe mít pohotovostní soupravu s antihistaminiky, adrenalinem a kortikosteroidy. 

Konkrétněji pár slov o celiakii. Je to chronické onemocnění sliznice tenkého střeva, které je způsobeno nesnášenlivostí bílkoviny lepku. Lepek je jedna z frakcí bílkovin obilovin – žita, ječmene, ovsa a pšenice. Tato alergie je celoživotní záležitostí a je především geneticky podmíněná. Při konzumaci lepku vzniká ve sliznici tenkého střeva zánět, při kterém se další živiny z potravy nemohou efektině vstřebat a zůstávají v trávicím traktu. Pacient nejdříve hubne, trpí nechutenstvím, průjmy, únavou a při neřešení problému i nedostatkem vitaminů, minerálních látek a tím i poruchami metabolismu a růstu. Omezené vstřebání železa vede paradoxně k nadýmání, zácpám i anémii. Celiakie se projevuje i kožními problémy, známými jako Duhringova nemoc. Neřešení problémů nebo špatná diagnostika může zvyšovat výskyt rakoviny lymfatických uzlin, rakoviny tlustého střeva, diabetu mellitu II. typu a v neposlední řadě vede i ke Crohnově chorobě. Při Crohnově chorobě již střevo nedokáže plnit imunitní a bariérovou funkci, což znamená, že organismus je náchylný k infekcím a sliznicí již není možné vstřebat, nebo jen velmi málo, i základní živiny. Při diagnóze celiakie je proto nejjistější léčebnou metodou eliminace lepku ze stravy.

Pacient se musí vyvarovat potravinám s lepkem. Patří sem veškeré výrobky z pšenice, ječmene, žita a ovsa. V současnosti ale lze na trhu zakoupit bezlepkové ovesné potraviny se speciálně vyšlechtěným bezlepkovým ovsem. Pacient se tak musí vzdát veškerého klasického pečiva, pečivárenských výrobků, těstovin, kávovinových nápojů, atd. Na trhu již však dnes existuje celá řada bezlepkových výrobků, označených přeškrtnutým obilným klasem. 

Aby mohl být výrobek označený jako bezlepkový, tak musí splňovat, že potravina obsahuje maximálně 20 mg lepku na kg potraviny (pokud jde o potravinu, která není přirozeně bezlepková), nebo 10 mg na 1 kg potraviny přirozeně bezlepkové. Jako přirozeně bezlepkové potraviny, sloužící pro celiaky jako skvělá náhrada za potraviny s lepkem, mohu zmínit rýži, pohanku, proso, kukuřici, amarant, quinou. Přirozeně bezlepkovými potravinami jsou i brambory, ovoce, zelenina, maso, mléčné výrobky, vejce i ořechy. Většinu speciálních potravin je dnes možno koupit i v běžných obchodech i obchodních řetězcích, bohužel cena je u nich pořád o poznání vyšší. Mnoho celiaků si doma peče i bezlepkový chléb v domácí pekárně, ze zkušeností pacientů s celiakií je však známo, že chuť je od normálního chleba opravdu hodně odlišná a specifická, jeho trvanlivost je velmi omezená a cena je při spočítání všech nákladů relativně vysoká. Pořád se ale vyplatí si chléb péci doma, než si jej kupovat, cena se liší až o 30 %. 

Výživová doporučení pro celiaky mám následující: Jíst co nejvíce pestře, vyváženě, naučit se číst složení potravin, jíst denně 4 porce zeleniny a 2 porce ovoce, celozrnné bezlepkové výrobky ve formě bezlepkových vloček, brambor, rýže. Strava by také měla obsahovat pravidelně i kysané mléčné výrobky, kvalitní rostlinné tuky a dostatek vlákniny. Naopak by se měl pacient s celiakií vyhnout velmi dráždivým potravinám, smaženým výrobkům, velmi tučným potravinám, které zbytečně zatěžují trávicí systém. Pro ochranu střevního traktu doporučuji i koření, například s Moringa oleifera https://marketarozinkova.cz/eshop/sortiment/korenici-smesi-s-moringou/korenici-smes-s-moringou-po-italsku-detail pro klidnější trávení. Přirozený obsah vlákniny a antioxidanty chrání trávící systém a tím posilují přirozenou imunitu i hojivost organismu.