Výživová poradkyně Mgr. Ing. Markéta Rozinková - změňte svůj život - Mléko a jeho nezastupitelný nutriční význam

Mléko a mléčné výrobky jsou významnou součástí stravy zejména evropanů a obyvatel Severní Ameriky, kde jsou zastoupeny z 20-30 % všech bílkovin ve stravě, také představují cca 15 % celkových tuků ze stravy a získáváme z nich 80 % celkového přijatého vápníku ze stravy.

Zásadní význam uplatňují mléko a mléčné výrobky především v následujících bodech:

  1. Jsou nutričně vyváženou potravinou
  2. Jsou vynikající a dobře využitelný zdroj vápníku
  3. Uplatňují své vlastnosti při detoxikaci těla po otravách
  4. Mají vynikající sytící schopnost a stravitelnost, patří mezi potraviny s nízkým glykemickým indexem
  5. Univerzální použitelnost v gastronomii
  6. Obsah kyseliny orotové je významný pro snižování hladiny cholesterolu v krvi (především toho škodlivého s označením LDL)

Bílkoviny mléka jsou vedle bílkoviny z vaječného bílku plnohodnotné, a to se týká obou frakcí – rozlišujeme bílkoviny kaseinové a syrovátkové. Mléčné bílkoviny mají i vyšší biologickou hodnotu, že je tomu u bílkovin z masa a u rostlinných bílkovin (luštěniny, ořechy, obiloviny, apod,…).

Kaseinové bílkoviny jsou v kravském mléce zastoupeny až ze 75 %. Z hlediska zastoupení aminokyselin (AMK) jsou plnohodnotnou bílkovinou (mají dostatek všech esenciálních aminokyselin, hlavně lysinu), ale vykazují se přitom nižší biologickou hodnotou než syrovátkové bílkoviny, protože mají nedostatek aminokyselin cysteinu a methioninu.

Syrovátkové bílkoviny jsou v kravském mléce zastoupeny cca 20 procenty. Syrovátkové bílkoviny se vyznačují vyšší biologickou hodnotou než kasein pro obsah cystinu. Vysoká dostupnost esenciálních AMK má potenciální roli v prevenci stresu a řady onemocnění. Vysoký obsah větvených AMK (valin, leucin, isoleucin) má význam ve stimulaci tvorby nových struktur proteinů. Vysoký obsah cysteinu je limitující pro tvorbu glutationu (GSH), což je důležitá látka pro boj s mutagenními a toxickými látkami. 

Laktóza, nebo také mléčný cukr, je velmi unikátní sacharid. Sladkost laktózy je nižší, než u jiných jednoduchých cukrů, v porovnání s řepným cukrem je jeho sladivost čtvrtinová. Její obsah v mléce je poměrně stálý, a to cca 4,5 až 5 % a i tak mléko není sladké. Významnou funkcí laktózy je umožnění vstřebání vápníku a fosforu z mléka do organismu a také pomáhá zlepšovat trávení. Její další velkou výhodou je, že méně kazí zuby, než klasický řepný nebo hroznový cukr. Díky laktóze máme i kysané mléčné výrobky, kysáním laktózy určitými bakteriemi vzniká známá specifická kyselá chuť a struktura.

Musím se však zmínit o té skutečnosti, že mnozí lidé mívají na mléko intoleranci nebo i přímo alergii na některé složky. Často se takto jednostranně mluví o tom, že mléko obecně není vhodné pro stravu a mnozí lidé tomu věří a zcela jej eliminují ze své stravy. Proto bych toto mylné tvrzení ráda uvedla na objektivní a pravou míru. Nesnášenlivost, může být na jakoukoliv potravinu.

Nesnášenlivost se dělí dle reakce organismu na alergii a na intoleranci. Alergie je abnormální reakce těla na látku, která spočívá v zapojení imunitního systému. Potravinové alergické reakce mohou mít různé následky nejen v místě reakce (lokální ve střevech i na kůži), mohou se projevovat od požití jídla v rozmezí pár minut až 24 hodin, mohou mít různé projevy od krátkých nevolností až po život ohrožující anafylaktický šok. Alergie na mléko mají dvě formy. První forma se projevuje již krátce po narození a v raném dětství. Alergie a citlivost na složky mléka je vyvolána reakcí v trávicím traktu a projevuje se navenek nejčastěji jako atopická dermatitida. Z dalších možných forem projevů alergie je zánětlivé poškození střev a/nebo postižení dýchacího traktu, zejména zúžením průdušek. Alergeny jsou široká skupina látek, které se vyskytují v potravinách. Většina alergenů jsou bílkovinné povahy. Jejich definování však není jednoduché, protože jejich složení může být během potravinářské výroby změněno. I v mléce jsou hlavními alergeny bílkoviny. Mohou to být kaseiny (nejčastěji αs1-kasein), ale i syrovátkové bílkoviny (ß-laktoglobulin, ale i α-laktalbumin).

Intolerancí je proti tomu jen nesnášenlivost bez zapojení imunitního systému organismu. U mléka se často setkáváme s intolerancí laktózy. Není to záležitost imunity, i když se některé příznaky takto můžou jevit. Při normálním trávení je v organismu mlékem přijatá laktóza rozložena enzymem laktázou na molekulu glukózy a galaktózy. Snížená nebo nulová aktivita tohoto enzymu vyvolá projevy intolerance (bolesti břicha, žaludeční křeče, bolesti hlavy, zvracení, silná nadýmavost, průjmy,…). Intolerance laktózy je charakteristická vazbou na dědičnost, etnické skupiny (střední Evropa 10-20 %, Japonsko, Čína, Thajsko 70–100 %, Asie, Afrika 60-80 %, skandinávské země 1-5 %) a také na věk, kdy se stářím aktivita tohoto enzymu klesá. Vyvolávající dávka intolerance je různá, ale je dáno, že pokud je enzym aspoň částečně přítomen, tak organismus je schopen tolerovat 250 ml mléka denně! 

Mléčný tuk je významným zdrojem esenciálních mastných kyselin, vitaminů rozpustných v tucích dalších látek. Tak jako u všech potravin živočišného původu, i mléko je zdrojem cholesterolu. Mléčný tuk je tuk nasycený a jeho vysoká nasycenost, z hlediska dětské výživy výhodná, pro dospělou populaci znamená riziko zvýšení hladiny LDL-cholesterolu v krvi. Na druhou stranu ale bylo prokázáno, že nižší pH mléka, skladba tuku a vitamin D chrání stěnu tlustého střeva před poškozením, a tím se podílí na prevenci rakoviny tlustého střeva. Ve srovnání s ostatními potravinami živočišného původu je obsah cholesterolu v mléce nízký (kolem 0,3 % z celkového obsahu tuků v mléce). 1 g mléčného tuku (máslo má tuku minimálně 82 % tuku dle platné legislativy) doprovází 2,2 - 4,1 mg cholesterolu. Přitom denní doporučená dávka cholesterolu je u zdravého člověka do 300 mg. Kravské mléko je dále významným zdrojem konjugované kyseliny linolové (CLA). CLA je významnou ochrannou látkou, a proto je součástí některých potravních doplňků a předmětem zájmu vědeckého zkoumání. Z účinků ověřených na zvířecích modelech jsou známé ty protirakovinné (rakovina prsu), protisrážlivé, protidiabetické, protialergenní, a ty podporující tvorbu kostní hmoty. 

Nejčastějším onemocněním kostí u světové populace je osteoporóza, která má za následek křehkost a lomivost kostí. V první řadě jsou postiženy ženy po menopauze a muži vyššího věku. Nárůst kostní hmoty je v prvních 30 letech života. Proces stárnutí je naopak spojen u lidské populace s úbytkem 1 % kostní hmoty za rok. V těle je 99 % všeho vápníku uloženo v kostech a zubech. Proto je nezbytné vápník potravou přijímat, a to pravidelně! Význam mléka jako vynikajícího zdroje vápníku spočívá nejen v jeho vysoké koncentraci (1200 mg/l mléka, přitom doporučená denní dávka je 800-1200 mg), ale i ve vysoké využitelnosti z mléka, která je 30 % (z kysaných mléčných výrobků ještě více). Z ostatních zdrojů, bohatých na vápník (špenát, sezam, mák,…) je využitelnost jen asi 10 %. Využitelnost vápníku z mléka je podporována přítomností vitaminu D v mléčném tuku (proto apeluji na konzumaci polotučných mléčných výrobků).

Proto bych chtěla vyzdvihnout konzumaci mléčných výrobků jako nedílnou součást naší vyvážené stravy. Nikomu nenutím klasické mléko, ale denně by v jídelníčku neměla chybět například tvarohová pomazánka, která vyjde i levněji, než tučné smetanové pomazánky, dále by na stole denně neměl chybět dobrý polotučný sýr a denně by měl být zařazen i kysaný mléčný výrobek – jogurt, kefírové mléko, acidofilní mléko, kysané podmáslí, jogurtový nápoj apod. Přičemž apeluji, že všechny by měly být neochucené a v případě potřeby ochucené doma. Například já mám moc ráda kombinaci kysaného podmáslí, které rozmixuji s celým banánem, skořicí, ovesnými vločkami, chia semínky a mandlemi. Tato svačinka je velmi vyvážená, obsahuje kvalitní bílkoviny, složité sacharidy nám dodají energii bez brzkého hladu a kolísání cukru, ovoce dodá přírodní sladidlo, vitaminy a minerální látky, banán také obsahuje mnoho draslíku, a semínka a oříšky nám dodají kvalitní tuky a také rostlinné bílkoviny, které se díky přítomnosti živočišné bílkoviny z mléka lépe vstřebají.

Pokud nemůžete z nějakého důvodu  mléko, měli byste mít na paměti suplementaci mikronutrientů, které se odjinud těžko získávají