Kromě klasického zaměření patří mezi mé klienty i pacienti s IBD = CD i UC. 

Proto, pokud potřebujete, neváhejte se na mě obrátit a nechat si pomoci:

Rezervujte si svůj termín konzultace na marketa-rozinkova.reservio.com

 

Cílem výživy při IBD je zajištění dlouhodobé remise onemocnění, zabránit relapsům, tzn. návratům onemocnění, předcházet komplikacím a nežádoucím komplikacím léčby.

Proto je mým cílem úpravy nutričního plánu a životního stavu je především zlepšit kvalitu života.

Je potřeba dodat, že strava a doporučení se odvíjí od symptomů a vždy by mělo být zohledněno Vaše přání, chutě a možnosti.

Výživová doporučení se liší dle fáze onemocnění, lokalizace a rozsahu.

1. Strava by měla být co nejvíce lokální, pestrá, složená především z kvalitních surovin a potravin.

Ve fázi klidové nemusí pacient dodržovat přísnou dietu. V době aktivního zánětu nebo při stenóze (i ve fázi remise) je vhodné vynechat nestravitelnou vlákninu (Rozinková, 2021).

V období relapsu onemocnění je nutná bezezbytková strava s vyloučením nerozpustné vlákniny (tj. čerstvé ovoce a zelenina, luštěniny) a těžce stravitelných jídel s vysokým obsahem tuků a tuků, které prošly vysokotepelným ohřevem. Rozpustnou vlákninu nemusím zcela vyřadit.

Omezení vlákniny a dalších potravin, co mohou mechanicky dráždit střevo má za následek celkový nedostatek vitamínů a minerálních látek.

Z pohledu „zdravá potravina“ se při léčbě IBD musí ustoupit. Neboť i obyčejné jablko v přirozené formě, neošetřené pesticidy, lokální a sezónní plod, který si může klient utrhnout na podzim na vlastním stromě, ve fázi vzplanutí vhodný ani zdravý produkt jednoduše není. 

2. Pravidelnost by měla být uzpůsobená, jak Vám vyhovuje, rozhodně se od doporučení 5-krát denně ustupuje.

 

Je potřeba zmínit, co je potravina zpracovaná a ultra-zpracovaná. 

Je zajímavé, že studie poukazují na vztah mezi vysokým podílem příjmu rafinovaného cukru a vznikem Crohnovy nemoci, přičemž ale vyloučení cukrů při dietě nevede ke zlepšení stavu pacientů.

Studie byly provedeny i na snížený nebo zvýšený podíl vlákniny ve stravě, konzumaci tuků ve stravě nebo například vliv kojení na vznik střevních zánětů. Studie ovšem nebyly potvrzeny a jejich výsledky byly rozporuplné a neprůkazné. V tomto ohledu je vyžadován vyšší počet respondentů a delší časová linie pro výzkum (Rozinková, 2021).

 

3. Výživa ve fázi remise má předcházet možným deficitům významných živin. Měly by se denně doplňovat kvalitní, libové a dobře stravitelné bílkoviny v celkovém energetickém příjmu až 25 %, dále konzumovat dostatek sacharidů, až 60 % z doporučeného příjmu energie (záleží samozřejmě na individuální zátěži), dále mono a polynenasycených tuků, které pochází z nezpracovaných surovin a potravin (Svačina, 2008).

Pestrost zajistí dostatek vitamínů a minerálních látek. V případě konzervativců nebo u klientů s dráždivým střevem je možno zvolit suplementaci kvalitním multivitaminem bez zbytečných chemických přísad, plnidel a protispékavých látek.

 

4. Energetický příjem ve fázi remise by měl být v nadbytku právě v důsledku zvýšených ztrát v trávicím traktu jako prevence hubnutí klienta. Vždy záleží na výchozím BMI klienta s počátečním onemocněním.

Důležité je dbát na přísun tekutin v množství 35 ml/kg tělesné hmotnosti.

Pacienti postižení idiopatickými střevními záněty trpí malnutricí v 50 − 75% případů. Přitom se malnutrice častěji rozvíjí u nemocných s Crohnovou chorobou.

Základem je jíst v klidové poloze, po malých porcích, dobře žvýkat.

5. Doporučení na potraviny

Nezbytné je dodržování tzv. bezezbytkové diety (kdy se vylučuje nerozpustná vláknina, která je obsažena v čerstvé zelenině, celozrnných obilovinách, celozrnném pečivu, ovoci nebo luštěninách). Důrazně se doporučuje omezit potraviny s vysokým podílem tuků. Co je naopak skvělé zařadit je vláknin rozpustná v kombinaci s probiotiky, například kysané podmáslí s čekankovým sirupem 5 mililitrů.

Ve stravě pacienta v remisi převažují škrobové polysacharidy až 65 % celkového energetického příjmu.

Je známo, že deficitem železa trpí 39 % nemocných s Crohnovou chorobou a 81 % pacientů s ulcerózní kolitidou, nedostatkem vitaminu B12 48 % pacientů s Crohnovou chorobou a 5 % nemocných s ulcerózní kolitidou. Nedostatek vápníku (u 13 %), vitaminu D (u 75 %) a hořčíku (u 14-33 %) je znám, pouze u pacientů s Crohnovou chorobou, protože je střevo postiženo v různých úsecích střeva, které má jako hlavní funkci vstřebávat výše zmíněné nutrienty.

Z ovoce se nedoporučují se citrusy, banány, hrušky, tvrdé slupky se doporučují loupat, dále se doporučuje vyhnout se druhům bobulového ovoce s velkým množstvím semínek. Vhodné je zařadit mražené borůvky, višně, kiwi, mango, jablko je možné nastrouhat, podusit. Citrusy se nedoporučují ani při udržovací léčbě salicyláty, například sulfosalazinem.

Klienti by měli vyhledávat potraviny libové s vyšším obsahem bílkovin. Doporučuje se bílé i červené maso. Maso je ale vhodné jíst libové, upravené dušením, lehkým pečením, grilováním bez přístupu kouře k masu.

Významně se vyzdvihuje konzumace kvalitních čerstvých ryb, jako jsou pstruzi, líni, mořská štika, platýs, losos, ale i čerstvá makrela, případně sardinky v kvalitním oleji. Omega-3 mastné kyseliny působí systémově protizánětlivě..

Ale uzené ryby, nebo ryby solené, nakládané, nebo za studena uzené nejsou zcela ideální volbou. Kvalitní šunka by měla být nejvyšší jakosti, s obsahem tuku do 3 % a soli do 2 %. To, že má šunka vysoký obsah masa, nic nevypovídá o jeho nutriční hodnotě. Obecně se spíše doporučuje volit neuzené šunky kuřecí a krůtí, vepřové opravdu minimálně.

Mléčné výrobky jsou dobře tolerovány v bezlaktózové formě, jelikož postih úseků střeva i v oblasti ilea nebo jejuna komplikuje štěpení laktózy a způsobuje průjmy, křeče, flatulenci se silným zápachem a zelenou stolicí. Pro bohatý zdroj vitaminů a minerálních látek se rovněž doporučují kozí mléčné výrobky. Obecně nízký obsah laktózy se nalézá v kvalitních sýrech a kysaným mléčných výrobcích. Je dobré střídat různé druhy, jako je acidofilní mléko pro obsah B12, kyšku, kysané podmáslí, kefírové mléko i kvalitní jogurty zrající v kelímku. Tučnost by se měla pohybovat od 0,1 do 4 %. Kysané mléčné výrobky vykazují lepší vstřebatelnost vápníku.

Opatrně by se mělo s kvalitními sýry, byť mají vysoký obsah vápníku, vysoký obsah bílkovin, obsah laktózy je nízký, jsou zdrojem vysokého obsahu nasyceného tuku a většího množství soli. Sůl působí dráždivě, proto by se s ní mělo s rozvahou a rozmyslem. Kvalitní čerstvé nezrající sýry obsahují méně biogenních aminů a nezatěžují trávicí systém. Nevhodné jsou proto ve větší míře tvarůžky, sýry plísňové, nakládané a uzené.

Tvarohy, řecké jogurty a Skyry jsou vhodné v menší míře. Kasein jako hlavní bílkoviny v těchto výrobcích je zde obsažen až z 12 %. Kasein bývá hůře stravitelný, a proto by se měl konzumovat pouze v malých dávkách, jako je pomazánka nebo dip. Navíc pomazánky z jogurtu nebo tvarohu o tučnosti 5 % splní doporučení na omezení příjmu tuků, než například Lučina, či Palouček od konkurenční privátní značky, které mají tučnost až 27 %.

Je dobré pořídit si i dobře stravitelný zdroj bílkovin syrovátkový, ideálně i bezlaktózový protein.

Protein ze syrovátky je nejlepší plnohodnotný zdroj bílkovin, srovnatelný s vaječným bílkem nebo nutričním droždím.

Tuky volné je omezit na cca 2 lžíce denně. Nesmí se však vyřadit z jídelníčku úplně, protože by bylo ohroženo vstřebávání vitaminů A, D, E, K.Ideálně postačí pro své složení řepkový olej na kulinární úpravu, nebo na brambory, do salátu extra panenský olivový olej, lněné olej, případně avokádový nebo sezamový pro obsah vitaminu E.. 

6. O lepku a IBD

Podle studie Kojeckého a kolektivu z roku 2019 je u osob s IBD nedostatek vitaminu D velice častý. Studie zjistila, že běžně doporučované dávky vitaminu D nejsou pro pacienty s IBD dostačující. Podle jejich studie je pro udržení stálé hladiny vitaminu D vyžadována dávka minimálně 2.000 IU/den, která je zároveň i bezpečná.

Lepek bývá častý netolerovaný doprovodný alergen společně s laktózovou intolerancí.

I v případě, že u klienta není potvrzena celiakie, je dobré obiloviny obsahující lepek (pšenice, žito, ječmen, kamut) a výrobky z nich omezit na co nejmenší možnou míru jen ke konzumaci kvalitního žitného kvasového pečiva z žitné chlebové mouky bez přídavku semínek pro omezení iritace střevní stěny.  Skvělé je doporučení i na domácí pohankový chléb:

https://www.pohankovymlyn.com/pohankovy-chleb/

Zelenině je dobré vyhnout se extrémně nadýmavé, košťálové a luskové. Klienti s IBD dobře naopak tolerují hořkou listovou zeleninu, jako je rukola, špenát, rajčata bez zrníček a slupek v omáčkách, kořenovou zeleninu v syrové i pečené formě, zeleninové polévky s pohankou a ghí, zeleninové tradiční omáčky, jako je odlehčená svíčková na smetaně. Tvrdé slupky se doporučují oloupat a voli kulinární úpravy pro uspokojení chuťových smyslů a odvrácení možnosti trávicích obtíží. Denní příjem zeleniny by se měl pohybovat okolo 400 g u průměrné ženy.

Ořechy a semínka se doporučují pro lepší stravitelnost namáčet a drtit. Dají se využít i ořechová másla nebo ořechové oleje, které dodají potřebné kvalitní tuky a nezatíží trávení. Ořechové nápoje mohou sloužit jako alternativa místo mléka a mléčných výrobků. Opatrní bychom měli být se sójovými výrobky, které působí díky obsahu fytátů jako blokátor využitelnosti minerálních látek ze stravy-