Výživa při onemocnění Parkinsonovou chorobou
Již jsem ve své poradně přivítala pár klientů s tímto onemocnění. Poněvadž lékaři na neurologii se zabývají léčbou medikamenty, kontrolou degenerace a návrhy vhodné léčby a aktivního pohybu, výživa je spíše na druhé koleji. Přitom výživa nás ovlivňuje až z 80 %, proto bych ráda v tomto článku rozvedla, jak toto onemocnění vzniká a jak si pomoci správně nastavenou stravou.
Parkinsonova choroba (PCH) je sporadické, ale chronické a pozvolně progresivní onemocnění
PCH byla poprvé popsána v roce 1817 anglickým lékařem Jamesem Parkinsonem. Její první překlad do češtiny byl jako třaslavá obrna. Ale anamnéza obrny je jiná, nejedná se o ni v pravém slova smyslu, proto byla pro poctu přejmenována podle svého objevitele.
V současnosti je PCH považována za jedno z nejčastějších neurodegenerativních onemocnění i degenerativních onemocnění vůbec. Anamnéza je většinou spojena s věkem pacientů okolo 50 až 60 let, ale jsou známy i případy mladších pacientů. Četnost je vyšší u mužského pohlaví. Toto onemocnění vývojově nastupuje v řádech měsíců až let. Ale pokud není nasazena léčba, může dojít až k úplné ztrátě hybnosti.
Projevy onemocnění
Symptomatologie PCH je především motorická, charakteristická bradykinezemi, tremorem, rigiditou s poruchou posturálních funkcí. Jsou s ní spojeny i funkce mimo motorickou činnost, jako jsou hyposmie, poruchy spánku, změny povahy člověka, nižší krevní tlak, depresivní stavy, poruchy trávicích funkcí, poruchy spánkové aktivity, poruchy funkcí činnosti močového měchýře, inkontinence, hubnutí. Tyto příznaky z prvu mohou vést k mylné diagnóze, než se začnou vyšetřovat pomalu nastupující příznaky neurodegenerativního charakteru.
Zjednodušeně to znamená, že průběh a příznaky jsou u každého člověka individuální s odlišnými projevy. Nejdříve nastupuje taková pomyslná první fáze. Tehdy se nejdříve u pacienta může objevit únava, tuhost a křečovitost dolních končetin, které mohou přecházet až do bolestivějších křečí. V této první fázi se nemusí na pravou příčinu přijít, protože se dá zaměnit za jiná onemocnění, nebo to může někdo zbagatelizovat a říci, že jde o únavu spojenou s menopauzálními změnami u žen nebo prostě jen menší energií u mužů, třeba i vlivem nadváhy a nedostatečné kondice. Nenechávejte se odbýt, pokud opravdu cítíte, že Vám není dobře. Často se pak přidávají další příznaky, jako zvýšená slinivost (salivace), slzení z očí, zvýšená potivost. Opět pro více osob bezvýznamné, ne tak omezující. Takže ve většině případů se začíná něco řešit, až se nemoc vyvine a přejde do tzv. druhé fáze.
Tehdy se objevují nedostatky dopaminu a začíná se objevovat asi nejvíce typický příznak PCH. Je to třes = tremor. Dopamin jako hormon slouží (mimo jiné) k tomu, že působí jako tlumící sloučenina v systému pohybu svalové tkáně. Pokud je ho nedostatek, nahradí jej ještě jiný hormon = acetylcholin. Ten má ale opačný efekt, působí na nervová zakončení stimulačně. To se pak projeví tak, že se nejdříve objeví třes v jedné paži, pak v obou zároveň. Tremor postupuje do čelisti, očních víček, do čela a následně i do dolních končetin. Nejvíce typické je, že tremor je jen v klidovém režimu, neprojeví se při aktivním pohybu. Charakteristické jsou dále pomalejší pohyby se špatnou koordinací nejen při chůzi, problém s ovládáním mimiky, padání a zhoršená rovnováha. Postupně přechází toto onemocnění v horší ovladatelnost vegetativního nervového systému, od zácpy, přes inkontinenci, až po problémy se psaním, mluvením, vyjadřováním.
S omezenou hybností se objeví úbytek svalové tkáně a svalová ztuhlost = rigidita. Nejdříve pacient cítí na 1 straně těla tah a tlak ve svalu, tudíž sval pracuje s odporem a dovést činnost svalu do krajní polohy představuje velkou bolestivost. Často mají pak pacienti problémy se zády, krční páteří a cítí bolest ramenních oblastí. Co často pacienty postihuje, je tzv. freezing, kdy se náhle pohyb úplně přeruší a pacient není schopen chvíli danou činnost vůbec dokončit.
Vznik onemocnění
Na toto onemocnění má vliv několik faktorů. Není ještě prokázáno, co přesně je příčinou vzniku tohoto onemocnění a co je hlavním spouštěčem. Proto není možné ani vznik tohoto onemocnění zcela předvídat. Teoreticky se hovoří o vlivu dědičnosti na vznik, to znamená genová dispozice. Ale stále a častěji se hovoří i o vnějších vlivech na vznik, co můžeme i do jisté míry nemusíme ovlivnit. Jsou to třeba vlivy prostředí doma, v práci, ovzduší, nejvíce se ale lékaři zaměřují na vliv užívání toxických látek, prodělaná virová mozková a neurologická onemocnění a také vícečetné úrazy, především hlavy.
V současné době existuje řada studií, které by měly pomoci objasnit příčin vzniku. Existují endogenní a exogenní teorie vzniku onemocnění. Kromě apoptózy vlivem dopaminu jako proapoptoického faktoru a vlivu methylfenyltetrahydropyrimidinu z prostředí (nachází se v některých herbicidech a insekticidech) se zkoumá ještě genetický vliv. Stále je ale ještě toto onemocnění považování za idiopatické.
Existují ale i studie, které zkoumají ochranný vliv, nebo také preventivní vliv na vznik tohoto onemocnění. Z pohledu výživy a nutriční terapie stojí za zmínku.
1) Černý a zelený čaj
2) Káva
3) Kouření
Jedna meta-analýza se zabývala vztahem pití kvalitního čaje a rizikem Parkinsonovy choroby dospěla k výsledkům, že pití čaje může snížit riziko Parkinsonovy choroby, ale snížení není závislé na množství čaje, které konzument vypije. Čaj obsahuje mnoho různých látek: polyfenoly, kofein, methylxantiny, těkavé látky, aminokyseliny, různé lipidy a minerální látky. Studie poukazuje na rozdílnost složení zeleného a černého čaje, zatím je jen málo vědeckých výzkumů zkoumajících právě rozdíly v delším časovém horizontu. Jedna ale existuje, a spíše se v účinnosti prevence proti vzniku PCH přiklání k pití černého čaje. U zeleného nebyl pozitivní účinek prokázán. Samozřejmě to dále záleželo na vlivu kávy a kouření. Další úvahy vychází z pravděpodobného snížení rizika při konzumaci kávy, čaje a v případě, že jedinci jsou kuřáci cigaret. Byla provedena i epidemiologická studie, která však došla k závěru, že alkohol nemá na vznik PCH vliv.
Výživa
Pacienti nemají předepsanou žádnou speciální dietu, taková zatím ani neexistuje. Vše se zohledňuje podle projevů nemoci, snášenlivosti a zvyků pacienta i dle jeho aktuálního nutričního stavu. Důležité je v jídelníčku všechno, tedy hlídat zastoupení poměru bílkovin, sacharidů, tuků, vlákniny, vitaminů, minerálních látek a zohlednit denní energetickou bilanci tak, aby pacient extrémně nehubl, ani nepřibíral. Pokud má pacient velkou nadváhu, je dobré hlídat pozvolný kalorický deficit doplněný fyzioterapeutickým a běžným pohybem, co by měl být co nejvíce pestrý. Výživa pacienta sice nevyléčí, ale může mu významně pomoci s udržováním stávajícího stavu bez rychlých nástupů degenerace.
Jelikož pacienti v pozdějších fázích trpí problémy se zácpou a inkontinencí, stejně jako dyspepsií, nemají sílu, motorickou hybnost a dobrou funkci žvýkání, měl by proto být jídelníček šetřící, bez zbytečně velmi nadýmavých složek, ale s dostatkem rozpustné i nerozpustné vlákniny a tekutin.
Velice důležitá je pestrost, pikantnost jídel je někdy na místě, ale s ohledem na trávicí obtíže a snášenlivost. Jídlo by mělo být dostatečně objemné, ale dobře rozžvýkatelné a stravitelné, aby stimulovalo trávicí trubici i žaludek, ale přitom s nižší kalorickou zátěží. S ohledem na ubývání motoriky je důležité porce pravidelně upravovat s ohledem na výdej, aby pacient nepřibíral extrémně moc. Alkohol se nezakazuje, ale všeho s mírou. Velice důležitý je pitný režim. Není problém s ohledem na hypotenzi pít kvalitní čaje, ať už bylinné, nebo zelené, bílé i kvalitní bílé. Nedoporučovala bych ovocné čaje a čaje granulované. Důležité je sledovat nutriční zastoupení a pestost. Zatím neexistuje ŽÁDNÉ JÍDLO, které by plnohodnotně pokrylo všechny vitaminy a minerální látky. A PŘÍRODU CHEMIÍ NENAHRADÍME, ALE POUZE TAK EFEKTIVNĚJI DOPLNÍME tím, co už jídlem nezvládneme.
Co má vliv na zlepšení stavu při léčbě PCH je vitamin B6, vitamin C, vitamin E, koenzym Q 10, extrakt nebo list ginko biloby anebo v neposlední řadě kvalitní rybí tuk s dobrou kvalitou omega 3 a 6 MK.
Význam v jídelníčku mají i sacharidy, ale je velký rozdíl, zda se bude pacient ládovat oplatky z bílé mouky a palmového tuku, nebo bude jíst kvalitní žitné kváskové pečivo a ovoce plné antioxidantů, vitaminu C a vlákniny.
Význam tím pádem mají i ryby, ořechy, semínka, avokádo, rakytník, goji, šípky, maso, jogurty, vejce, kvasnice, …Koenzym Q 10 je možné suplementovat, pokud by pacient neměl chuť k jídlu nebo trpěl stavy, kdy jídlo deprivuje, je lepší mu pomoci i kvalitním multivitaminovým doplňkem. Nejvíce se mi kvalitativně líbí Nexgen od značky Reflex. Slušná cena, probiotika, aantuioxidanty a minimum plnidel a dalších nepotřebných látek tvořící kapsli.
Co se ale týče přírodní podpory zdraví, nedám dopustit na bylinky a bylinné směsi. Proto jsem vyvinula směs bylin s Moringou olejodárnou tak, aby bylo vše v harmonii, rovnováze a co nejlépe využitelné. Moringa je známa jako zázračný strom, co obsahuje spektrum všech minerálních látek i vitaminů ve vyváženém poměru a kombinace dalších bylin Vám společně se správnou přípravou pomůže dodat vitaminy a minerální látky v přírodní formě, co je pro nás nejlépe vstřebatelná. Vyzkoušejte například i v pikantním koření https://www.prozdravi.cz/korenici-smes-moringa-extra-hot-30-g.html
Nebo například Moringa imun bylinnou směs na přípravu nálevu. Obsahuje čekanku obecnou, rakytník, šípek, ženšen a heřmánek nejen pro dodání vitaminu C, ale i rozpustné vlákniny pro dobrou činnost střev.
Nakupujte imun bylinnou směs na mém e-shopu
Tuto směs uplatníte i při tomto nastupujícím chřipkovém období.
Přeji mnoho zdraví, opatrujte se, děkuji za čtení mých článků. A pokud se Vám líbí, sledujte mě i na mém Facebooku.
