Probio- , prebio- , syn -biotika
Probiotika jsou bakteriální přípravky, které po jejich konzumaci pozitivně ovlivní zdraví konzumenta. V praxi se jedná o živé mikroorganismy, které se záměrně přidávají do potravin, čímž ovlivní zdraví konzumenta - především zlepšením rovnováhy jeho mikroflóry ve střevě. Tyto mikroorganismy mají prokazatelné pozitivní účinky.
Přirozené mikrobiální flóry je v trávicím traktu člověka až 500 druhů a až 1,5 kg.
Probiotika působí na zdravé složení této střevní mikroflóry několika způsoby. Ovlivňují jejich správnou funkci ve střevech a také upravují celkovou i střevní imunitu, čímž zlepšují imunologickou bariéru střeva (viz. článek Potravní vláknina a její význam).
Za nejčastější probiotika jsou považovány mléčné bakterie rodů Lactobacillus (L. acidophilus, L. racemosus L. casei, L. delbrueckii); Bifidobacterium (B. bifidum, B. infantis, B. lactis, B.longum); Streptococcus (Lactococcus) lactis, Streptococcus thermophilus, Leuconostoc cremoris, kvasinky Torulopsis kefir, Torulopsis sphaerica nebo Saccharomyces fragilis.
Vědecké studie potvrdily, že probiotika mohou zmírnit projevy průjmových onemocnění. Může jít o průjmová onemocnění virového původu i onemocnění, způsobená nešetrnou a často zbytečnou aplikací neselektivních antibiotik. Dále mohou probiotika zmírnit projev atopického ekzému.
Svůj význam uplatňují probiotika i u osob s laktózovou intolerancí. Přítomnost probiotik ve střevech pomáhá lépe laktózu trávit. Při laktózové intoleranci organismus nedokáže rozložit mléčný cukr laktózu a následně ji vstřebat. Laktózu štěpí enzym laktáza, jehož aktivita klesá s věkem. Ale záleží i na dědičnosti. Je známo, že až 70 % dospělé populace na světě má nedostatek enzymu, který laktózu štěpí. Ale u Západoevropanů se tento nedostatek projevuje jen u 15 % dospělých, u Asiatů a původních obyvatel Severní Ameriky téměř u 100 % dospělých a u Afričanů 75 % dospělých. Je to dáno stravovacími návyky staletími nazpět. Tam, kde nebylo běžné mléko konzumovat a dobytek se choval spíše na maso, organismus obyvatel přestal enzym laktázu produkovat.
Nedostatek enzymu štěpícího laktózu se projeví průjmovými obtížemi, křečemi a silným nadýmáním. Pokud má tedy člověk obtíže po konzumaci čerstvého mléka, může si dopřát kysané mléčné výrobky, ale musí si pořádně prostudovat složení a značení. Je značně zavádějící myslet si, že v jogurtu není laktóza. Záleží na tom, zda je jogurt dostatečně prokysán, jakým způsobem byl vyroben a zda nebyl po výrobě ještě zahuštěn sušeným mlékem nebo syrovátkou! Dobré je se tak spíše poohlížet po polotučných jogurtech, které zrají v kelímku (mají tužší škraloupovitou strukturu) a ve složení je uvedeno pouze mléko a jogurtová kultura. Nízkotučné jogurty s 0,1 % tuku se musí zahušťovat sušeným odtučněným mlékem, stabilizátory a dalšími, jinak zbytečnými, aditivy, a obsahují až 6 g laktózy na 100 g jogurtu. Navíc tuk je nositelem chuti, vitaminu D i vápníku, a proto tento typ výrobků silně nedoporučuji obecně. Když schází v jogurtu tuk, není přítomen ani vitamin D a tím se vápník nemůže efektivně vstřebat. Pro silně intolerantní osoby na laktózu existují na trhu výrobky s nízkým obsahem laktózy nebo bez laktózy.
Momentálně se ještě vědecky ověřuje, zda probiotika mají i účinek potlačovat rakovinné bujení. Na pokusných zvířatech se zjistilo, že Lactobacillus acidophillus a Lactobacillus casei mohou potlačovat růst nádorů tím, že na sebe vyvážou potenciální karcinogenní látky a také tím, že dokáží potlačit mikrobiální enzymy, které mohou podporovat nádorové bujení.
Další možností je pomáhat při léčbě Crohnovy choroby, mohou snižovat riziko vzniku zánětu žaludku i rakoviny žaludku, a v neposlední řadě mohou snižovat celkový cholesterol v krvi.
Důležitou složkou výživy jsou prebiotika. Jsou součásti potravin nebo surovin, které podporují růst a činnost probiotických bakterií. Patří sem složky potravní vlákniny, jako je rezistentní škrob, či přírodní i syntetické oligosacharidy. Nejvýznamnějším přírodním prebiotikem je inulin. Jde o fruktooligosacharid, který můžete najít v kořenu čekanky, hlízách topinamburu, česneku, cibuli a pórku. Používají se i syntetická prebiotika, vyrobená ze škrobu nebo laktózy: laktulóza, maltitol, laktitol.
Význam prebiotik spočívá v tom, že podporují růst bifidobakterií, brání růstu hnilobných bakterií a tím chrání přirozenou bariérovou funkci tlustého střeva. Také společně s vlákninou pomáhají zvyšovat objem stolice a tím zlepšovat vyprazdňování. Dalšími možnými účinky jsou: prevence střevních infekcí a průjmů, posílení imunitního systému, prevence kolorektálního karcinomu a snížení hladiny cholesterolu v krevním séru. Doporučený denní příjem prebiotik se pohybuje okolo 0,3 – 0,4 g denně, vyšší množství nejsou vhodné, podobně jako u vlákniny, mohou způsobovat nadýmání a křeče.
Pokud má tedy probiotikum vhodné prostředí, které mu poskytuje prebiotikum, mluvíme pak o synbiotiku. Taková kombinace zaručí ještě lepší podporu imunitní funkce tlustého střeva a může také lépe bojovat s konkurenční hnilobnou mikroflórou.
Proto je velmi důležité pravidelně konzumovat kysané mléčné výrobky, které se vyrábí s pomocí fermentačních procesů probiotickými bakteriemi. Ve stravě by měla být pravidelně zastoupena také vláknina. Pokud má člověk nějaká dietární omezení, například alergii na mléčnou bílkovinu, je možné užívat probiotika ve formě doplňků stravy, ale vždy je důležité kombinovat je s prebiotiky – například s kávovinovými nápoji, topinambury, zeleninou, ovocem, celozrnnými obilovinami, či doplňky stravy s Moringa oleifera, aby účinek probiotických mikroorganismů co nejefektivnější https://www.moringamix.cz/cz/eshop-polozka/16/tip-1-pro-lepsi-zazivani.
A opět platí pravidlo, že pravidelná pestrá strava je to nejlepší, co můžete pro své zdraví udělat. Denně by průměrný člověk měl sníst 3 až 4 porce polotučných mléčných výrobků, s nichž 1-2 porce by měly být právě ve formě kysaných mléčných výrobků. Tím, v kombinaci s jinými živočišnými i rostlinnými potravinami, splní doporučenou denní dávku vápníku, která se pohybuje u dětí okolo 800-900 mg, u dospělých žen a mužů 1000 mg, u těhotných a kojících žen okolo 1200 mg, totéž u žen po menopauze. U žen po menopauze dochází k vyššímu úbytku kostní tkáně, nejen kvůli nedostatku estrogenu v těle, ale právě i kvůli horší stravitelnosti čerstvého mléka. Problém dodržet doporučenou denní dávku probiotik a vápníku může nastat i u osob s hypertenzí, hypercholesterolemií, dislipidinemií a při šetřících dietách, při nichž se omezuje příjem nasycených tuků z potravin na maximálních 20 g denně. Pokud máte nějaké zdravotní komplikace, které vylučují, nebo přísně omezují konzumaci některých potravin, není důvod bránit se příjmu důležitých živin ve formě doplňků stravy, přirozeně získaných z potravinářských surovin, které prokazatelně Vašemu zdraví prospějí.
Mgr. Ing. Markéta Rozinková, nezávislá výživová poradkyně