Astma a výživová doporučení pro zmírnění
V současnosti byl zjištěn nárůst výskytu onemocnění astmatem. Světová zdravotnická organizace astma vnímá jako jeden z hlavních problémů zdraví celosvětové populace. Jde o nejčastější chronické onemocnění u dětí. Křivka indikace astmatu u dětí roste strmě rok od roku a mnozí se shodují, že souvislost není jen s genetickým zatížením, ale především se změnami životního prostředí, se změnami životního stylu a s nekvalitní stravou, co se musí do Evropy někdy dovázet přes půs světa, čímž klesá výživná hodnota. V dnešní době tvoří často jídelníček dětí do 5 let nezdravé, ultrazpracované potraviny bez výživné hodnoty, často v jejich jídelníčku vidíme sladkosti, polotovary, přesolené sýry a uzeniny, sladké nápoje, tzv.soft drinks. Způsob stravování, životní styl a stresové zatížení je v současné době proto vnímán jako významný faktor, který ovlivňuje rozvoj astmatu.
Astma je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest. Zanícené dýchací cesty při vlivů různých faktorů mají omezenou průchodnost kvůli bronchokonstrikci, přítomnosti hlenových žlázek a otoku kvůli zánětu. Dýchací cesty jsou hyperaktivní, obstruované. Pacienti léčení na astma často zažívají stavy pískání při dýchání, dušnost, tlak na hrudi a zvýšená dráždivost dýchacích cest vede k dráždivému kašli. Nejvíce je kašel pozorován v noci a po ránu. Astma je v dnešní době v rozvinutých zemích nejčastějším chronickým onemocněním. Jen v evropských zemích je prevalence astmatiků 5 %. Nejvyšší četnost vzniku je do 5 let věku dítěte. Na vzniku se podílí nejvíce rodinná anamnéza, častý kontakt s alergeny u alergiků, časté respirační infekce, snížená imunita, imunitní dysfunkce, pasivní kouření, toxiny a škodliviny v prostředí. Dále se na vzniku mohou podílet tělesná a psychická zátěž, změny teplot, klimatizace,…
Při astmatu se objevuje zánět dýchacích cest i bez klinických symptomů onemocnění bakteriálního nebo virového původu. Často se na vzniku astmatu podílí vnější prostředí a dědičnost. Častý alergický zánět, co se objevuje u dětí, může mít někdy i nevratné změny na dýchacích cestách.
V průduškách se objevují změny ve zvětšení hladké svaloviny, zánětlivá infiltrace buněk, kolagenová depozice a snížení elasticity hladké svaloviny. Tím, že u malých dětí jsou anatomicky dýchací cesty užší, dochází ke snadnému zúžení a následné obstrukci cest. Na rozdíl od dospělých je ale možnost účinného léčebného ovlivnění mnohem lepší, díky počátečnímu stádiu nemoci.
Nejčastější rizikovou skupinou jsou děti s atopickými dermatitidami a alegickými rýmami, kdy toto onemocnění lze považovat za preastmatický stav. Riziko vzniku astma u atopiků je od 40 do 60 %.
Tak, jako prostředí, taky i my svým chováním ovlivňujeme naše zdraví. Víme, co astma způsobuje, jde o chronické onemocnění, se kterým se musí žít. 80 % našeho zdraví i průběh chronického onemocnění ovlivňuje náš životní styl a strava.
Dnes je dobře známo že způsob našeho stravování se významnou měrou podílí na rozvoji a průběhu tohoto onemocnění. Výživové faktory nejčastěji dávané do souvislosti s astmatem jsou antioxidanty, polynenasycené mastné kyseliny, vitamín D a středomořská dieta.
O prospěšnosti užívání antioxidantů formou potravinových doplňků stravy nebyl zatím podán jednoznačný důkaz, proto základním opatřením k zajištění jejich dostatečného příjmu je konzumace antioxidantů z běžné stravy, tedy zejména ovoce a zeleniny, bylinek a dalších přírodních zdrojů. Výsledky studií zaměřených na vliv polynenasycených mastných kyselin jsou byly zjištěny jako nekonzistentní, nicméně podobně jako u antioxidantů, je doporučeno využití jejich přirozených zdrojů (rybího tuku, olivového a řepkového oleje, ořechů a semen rostlin). Vitamín D je aktuálním nutrietem zkoumaným v souvislosti s terapií astmatu, kdy je doporučováno zajistit jeho dostatečný příjem zejména u osob léčených dlouhodobě kortikosteroidy nebo jejich vysokými dávkami.
Nejvíce je průkazný pozitivní vliv středomořské stravy, která díky svému vysokému obsahu prospěšných látek (obsažených v ovoci, zelenině, olivovém oleji a rybím mase) působí pozitivně v prevenci i léčbě astmatu. Stravování osob s potvrzenou alergií na potraviny nebo gastroezofageálním refluxem vyžaduje vyloučení potravin, které potíže způsobují. Pokud je možnost výběru potravin výrazně omezená, je vhodné zajistit odborné výživové poradenství s profesionálním nutričním specialistou.
Při zvládání příznaků astmatu může být velmi nápomocná i Moringa olejodárná. . Je to strom, který pochází z oblasti pod Himalájemi v Indii, Pákistánu, Bangladéši a Afghánistánu, ale v současnosti se Moringa rozšířila už i v tropech v Asii či Americe. Moringa je po právu popisována jako velice všestranná, užitečná rostlina s bohatým zastoupením živin, vitaminů a minerálních látek. I díky všestrannosti a bohatému zastoupení živin se Moringa označuje názvy jako „zázračný strom“ či „zelený diamant“. Proto se s ní můžete setkat nejen v gastronomii, lidovém léčitelství u původních obyvatel a objevitelů, v Ájurvédském léčitelství, ale i v kosmetickém a farmaceutickém průmyslu. Její velkou výhodou je i to, že se dá spotřebovat celá rostlina, od kořenů, přes kůru, po plody a květy. Nejčastěji se však u nás můžeme setkat s výrobky z listů Moringy. Je ale například známo, že šťáva z plodů Moringy má vysoký obsah vápníku, vitaminů skupiny B, draslíku a také bílkovin. Po celé Africe i Ásii můžete najít rostlinu jako zeleninu v polévce a dalších zeleninovo-masových pokrmech. Není proto divu, že ji lidé znají a používají již více, jak 4000 let!
Složení Moringy je velmi pestré, obsahuje celý komplex známých přírodních minerálních látek, vitaminů i antioxidantů. Je významným zdrojem rostlinné bílkoviny. Konkrétně je významným zdrojem vitaminu A, což je významný vitamin pro správný zrak, správnou funkci a zdravý vzhled pokožky a imunitního systému. Obsahuje dále vitaminy skupiny B – thiamin B1, riboflavin B2, niacin B3, pyridoxin B6, biotin, kyselinu listovou, dále vitamin C k podpoře imunity a ochraně proti volným radikálům. Vitamin D je známý vitamin rozpustný v tucích, který napomáhá vstřebávání vápníku do těla do kosti, jsou prokázané jeho účinky proti množení bakterie Mycobacterium tuberculosis. Vitamin E je rovněž další antioxidant, který chrání naše tělo zevnitř i z vnějšku proti volným radikálům a chrání buňky před poškozením. V neposlední řadě obsahuje Moringa i vitamin K. Moringa také obsahuje komplex nezbytných stopových prvků – železo, zinek, hořčík, fosfor, mangan, měď, vápník a draslík.
Z organických látek bych chtěla jmenovat významné zastoupení mastných kyselin omega-3 a omega-6 ve správném a pro tělo dobře zpracovatelném poměru. Tyto mastné kyseliny ochraňují tělo proti rizikům aterosklerózy, infarktu či mrtvice. Přítomné omega-9 mastné kyseliny pomáhají regulovat hladinu cholesterolu v těle a vláknina v této zázračné rostlině zabraňuje zpětnému vstřebání žlučových kyselin a tím i cholesterolu z tlustého střeva zpět do krevního řečiště. Důležité je také zmínit komplex antioxidantů. To vše umí a obsahuje Moringa. Proto bych ji vřele doporučila I vše, co ve své rodině řeší onemocnění astmatem, nebo se bojí rozvoje tohoto onemocnění u svých dětí, jelikožse u Vás objevují příčiny vzniku tohoto onemocnění.
Vyzkoušejte Moringu například ve formě bylinného nálevu, nebo i koření. Třeba bylinnou směs Moringy se svízelem, co dodá antioxidanty a pomáhá udržet normální činnost lymfatického systému https://www.prozdravi.cz/moringovy-caj-se-svizelem-30g.html
Nebo, jak jsem zmínila, že Itálie svou kuchyní může být pro astmatiky prospěšná, tak můžete vyzkoušet chuť Itálie u Vás doma díky kořenící bylinné směsi Moringy s italskými bylinkami. https://marketarozinkova.cz/eshop/sortiment/korenici-smesi-s-moringou/korenici-smes-s-moringou-po-italsku-detail
