Výživa při celiakii už nemusí být předražená záležitost, ani stres

Neaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnocení
 

Často se mě noví klienti ptají, jestli se specializuji i na autoimunitní onemocnění, mezi která celiakie patří. 

Přichází ke mě často klienti s novou diagnózou, nebo i klienti, co už mají diagnózu celiakie delší dobu a tápou, zda jejich tělo dostává vše, aby se jim neprojevily následné komplikace tohoto velice různorodého onemocnění.

Co je to celiakie? Jak se dá zaměnit? Je to onemocnění vyléčitelné? 

To vše si můžete přečíst v následujícím článku:

Pár faktů na začátek v bodech:

  • Celiakie je celoživotní autoimunitní onemocnění způsobené nesnášenlivostí lepku (glutenu).
  • Je to onemocnění imunitně zprostředkované, zánětlivé systémové onemocnění
  • U lidí s touto nesnášenlivostí dochází působením lepku k  rozvoji autoimunitního zánětu sliznice tenkého střeva - vede k destrukci slizničních klků a mikroklků
  • Následkem toho se povrch tenkého střeva zmenšuje, a tím se snižuje jeho schopnost trávení a vstřebávání živin.
  • V důsledku porušení vstřebávání živin může u nemocného postupně dojít až k rozvratu metabolismu.
  • Mezi nejvýraznější symptomy celiakie patří: gastrointestinální symptomy a anémie z deficitu železa.
  • Typickými příznaky celiakie jsou průjem, plynatost, křeče v břiše, pokles hmotnosti a také únava.
  • Tato porucha se může projevit v kterémkoliv věku – v dětství i v dospělosti. U dětí se celiakie nejčastěji objevuje brzy poté, co jim byla prvně podána strava obsahující lepek.

 

Proč vzniká toto onemocnění, je pro současné vědecké poznatky doposud neprokázaná otázka.

Zatím úplně přesná příčina vzniku onemocnění neexistuje. Spíše se mluví o vlivu vicefaktoriálním, konkrétně:

1. Genetický vliv:

Celiakie se v některých případech vyskytuje v rodině v několika generacích. 50% pacientů s celiakií má pokrevného příbuzného se stejným onemocněním.

Pravděpodobnost vzniku onemocnění se zvyšuje,  pokud geny jednoho z rodičů obsahují určité varianty či změny (které se následně přenáší od rodičů na potomky). Protože příčina celiakie není jednoznačně známa, předpokládá se multifaktoriální původ onemocnění, což znamená, že k jeho vzniku mohou přispívat jak faktory genetické (určité variability ve struktuře genů)

2. Vliv vnějšího prostředí: chronický stres, nadužívání léčiv, dietní extrémy, chirurgický zákrok,  těhotenství, porod, virová infekce, náročná emoční událos

Pro osoby, které netrpí nesnášenlivostí lepku, je strava s jeho obsahem neškodná. U ostatních může expozice stravě obsahující lepek zhoršovat již existující onemocnění, či způsobit jeho vznik. 

 

Jak častá je celiakie a které osoby jsou nejvíce ohroženy?

Odhaduje se, že prevalence (četnost výskytu) celiakie v ČR je 1:200 až 1:250. To znamená, že u nás celiakií trpí zhruba 40 až 50 tisíc osob. Ovšem může to být i mnohem více, protože v řadě případů zůstává nemoc nediagnostikována.

 

Jaká je podstata onemocnění?

Je to v první řadě geneticky podmíněná porucha slizniční imunity = ta abnormálně reaguje na lepek a prolaminy vyskytující se v pšenici a dalších obilovinách.

Při průniku součástí lepku střevní sliznicí dochází k jejich deaminaci pomocí tkáňové transglutaminázy = V lymfatické tkáni gastrointestinálního traktu (GALT) se pak tvoří protilátky, které mají zkříženou reaktivitu k antigenům enterocytů střevní sliznice.

Samotné poškození střevní sliznice se děje za účasti T- lymfocytů, ty jsou součástí specifické, získané imunity. Výsledkem je atrofizace (vymizení, rozklad, zmenšení) sliznice s poruchou absorpce i ochranné funkce.

Za toxicitu jsou zodpovědné zejména prolaminy, které se v zrnech pšenice nazývají gliadin(sekalinyu žita, hordeiny u ječmene a aveniny u ovsa)

Toxicita prolaminů u jednotlivých druhů je dána jejich genetickou příbuzností

Pšenice, žito a ječmen patří do společné skupiny Triticinae, zatímco nejméně toxický oves je z jiné skupiny Aveneae.

Ještě vzdáleněji příbuzné obilniny (rýže, kukuřice, čirok, proso) onemocnění nevyvolávají.

Prolaminy jsou unikátní vysokým obsahem prolinu (asi 15 %) a glutaminu (asi 30 %), který zodpovídá za relativně špatnou digestibilitu v tenkém střevě (prolin) a současně představují substrát pro enzym tkáňovou transglutaminázu t‑ TG2 (glutamin), která dále zvyšuje imunogenicitu proteinových fragmentů.

 

Jak se toto onemocnění může projevovat? 

Vždy jako poradce vyžaduji intervenci s ošetřujícím lékařem, konkrétně se na diagnostice podílí alergolog a gastroenterolog. Často ale dojdeme s klienty na toto onemocnění i sami, kdy se držím následujících ukazatelů obtíží, často mi právě pomáhají i výsledky krevních odběrů - krevní obraz a biochemie. 

  • anémie z deficitu železa refrakterní na léčbu

  • chronické bolesti břicha

  • anorexie, nechutenství

  • chronický průjem

  • dráždivost

  • chronická zácpa

  • chronická únava

  • nadýmání

  • malá postava, velké břicho

  • neprospívání, zvracení

  • váhový úbytek

  • kožní obtíže odlišné od ekzému - dermatitis herpetiformis Duhring -velmi svědivé, oparu podobné kožní projevy vpředu na končetinách, hýždích, zádech a obličeji.

  • zvýšené jaterní enzymy - ALT, AST

  • zvýšený cholesterol

 

Jak probíhá léčba a následná opatření:

  • Léčba celiakie je založena na přísné celoživotní bezlepkové dietě
  • Vynechání OOL – pšenice, špalda, ječmen, žito, triticale, a výrobky z nich
  • Při jejím zahájení je vhodná konzultace specialisty na bezlepkovou dietu či poradci.
  • Noncompliance k  dietě hrozí zejména u starších adolescentů.
  • Zahájení bezlepkové diety před dokončením diagnostiky celiakie je zcela chybné.
  • Plošný screening celiakie není v našich podmínkách opodstatněný.
  • K cílenému screeningu jsou indikováni pacienti s  definovanými symptomy, asociovanými onemocněními a příbuzní 1. stupně.
  • Délka kojení a věk v době zavedení lepku do výživy kojenců neovlivní riziko rozvoje celiakie v dětském věku.
  • S celiakií se mohou sdružovat i další onemocnění – např. cukrovka 1. typu, poruchy štítné žlázy a další onemocnění autoimunitního původu.
  • U celiakie dochází k poruše kartáčového lemu na povrchu sliznice tenkého střeva, což může být spojeno s nedostatkem laktázy, enzymu, který rozkládá mléčný cukr (laktózu). Z tohoto důvodu může u lidí s neléčenou celiakií v některých případech dojít k laktózové intoleranci tj. nesnášenlivosti mléka. V počátcích léčby tak může lékař jedincům, kterým mléko a mléčné výrobky způsobují potíže, doporučit jejich vysazení.
  • Po stabilizaci se tato situace může zlepšit a lidé mohou postupně zkusit mléčné výrobky zařadit zpět do jídelníčku. Je vhodné začít s kysanými mléčnými výrobky a sýry, které jsou lépe snášené

 K dosažení vyvážené bezlepkové diety vedou tyto kroky:

  • Úvodní edukace zkušeným dietologem - poradcem
  • Kontakt s pacientským sdružením
  • Kontinuální sledování s cílem dosažení negativity protilátek a další dispenzarizací.
  • Ovoce a zelenina denně, střídat druhy
  • Bezlepkové produkty s fortifikací železem a foláty – hledala hledala nenašla nic kvalitního
  • Pseudocereálie (pohanka, rebarbora, slzovka, laskavec – amarant, špenát, čirok, merlík, proso, milička), které nahrazují vlákninu obsaženou v lepkových cereálních produktech.
  • Přirozeně bezlepková strava (sója, luštěniny, rýže, brambory, maso, ryby).
  • Základ oves a pohanka a mouky z nich, případně občas trochu Jizerky

 

Důležité:

  • Výskyt celiakie u některých autoimunitních onemocnění je i více než 10× vyšší než v běžné populaci.
  • Celiakie je často asymptomatická nebo její projevy mohou být překryty jiným onemocněním.
  • Prevalence asociovaných onemocnění je uváděna u dětí 20,7 % a u dospělých 30,1 %
  • Vyšší počet asociovaných onemocnění u dospělých je vysvětlován delší expozicí lepku. Je rovněž udáváno, že mezi těmi, kteří dodržují dietu, je menší výskyt asociovaných chorob
  • Podle současných doporučení ESPGHAN je u dětí a adolescentů s některými onemocněními spojeno zvýšené riziko výskytu celiakie.
  • U ostatních onemocnění je prevalence výskytu celiakie mezi 0,5–1 %, tedy stejná jako pravděpodobná prevalence v běžné populaci.

 

Ne vše, co je bezlepkové, je zdravé a kvalitní – koláče, buchty, pečivo

Bezdůvodné vynechávání lepku může zvyšovat riziko rozvoje cukrovky II. typu

 

Doporučuji proto i tak omezit kupování BL zpracovaných produktů!!!

Proč?

 

Bezlepkové není lepší, jen vhodné a bezpečné pro osoby trpící celiakií!!!

 

A to je velký rozdíl!!! Bezpečnost vs. kvalita!!!

Lepek

Bílá mouka bez lepku, ale nutričně 0 a velice kalorický chléb!!!

Lepek 2

Tyto sušenky jsou toho důkazem!!! Škrob se ztuženým tukem, zahušťovadly, naprosto nutričně nehodnotné. 

Co naplat, že to je bezlepkové, raději si upečte tento chléb a místo bílé mouky do pečená dávejte pohankovou s bezlepkovou ovesnou!!! A bude to chutnat, bude to držet, a nebude to stát majlant...

Máte dotaz ohledně nějakého produktu? 

Vyfoťte mi jej, pošlete do zpráv na instagrami nebo na facebooku a vleice ráda se Vám vyjádřím. 

Nebo použijte e-mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. 

 

 

Lepek 3

 

Luxusní, opravdu vyzkoušejte!!!

A velkou výhodu má tento chléb v tom, že je vhodný i pro klienty s histaminovou intolerancí nebo i jinými obtížemi trávicího traktu, jako je Crohn, nebo Ulcerativní kolitida...

O HIT píši zde: https://www.marketarozinkova.cz/blog/200-histaminova-intolerance 

 

  • Vytvořeno dne .
  • Přečteno: 113